Miroslav Strnad

diplomová práce

PRINCIPY NÁVRHU

1. NOVÁ LITURGIE

Současná liturgie vychází ze změn stanovených Druhým vatikánským koncilem z 2. poloviny 20. století. Nejvýznamnější změnou je samotné chápání vnitřního uspořádání, které je obrazem společenství apoštolů s Ježíšem kolem stolu při Poslední večeři. V tomto ohledu je tradiční schéma obdélníkové kostela typu "třída" nevhodné a je nutné použití odlišné prostorové a koncepční principy.

2. FORMA SE PLNĚ PODŘIZUJE SPOLEČENSTVÍ

Nejvýznamnější prvek ovlivňující podobu kostela je právě společenství věřících. Pro současný kostel považuji za nejvhodnější formu takovou, která se plně podřizuje samotnému společenství. Uspořádání věřících je abstraktní a přirozené a tomu by měl odpovídat i prostor kostela. Nejvhodnějším řešením se stává nepravidelná bezehranná uzavřená křivka objímající společenství.

3. HMOTA
Ladnost křivky, vycházející z uspořádání společenství kolem obětního stolu, zůstává zachována na vnější straně kostela. Na vnitřní straně však dochází k poměrně výraznému členění. To je zapříčiněno přirozenou reakcí na zatížení od nosníků stropu - stejně jako v přírodě rostliny posilují namáhanou oblast.

V místě uložení stropní konstrukce se z tenké stěny stávají masivní sloupy. Výsledkem tohoto procesu je věnec výklenků předělený polosloupy, který nabývá mnoha dalších funkcí. Mimo přenos zatížení stropu do základů v sobě skrývá dutiny pro vedení instalací. Dále výrazně vylepšuje akustické poměry ve vnitřním prostoru kostela, svým pravidelným rytmem členění převýšeného prostoru se odkazuje na tradiční chrámový prostor a především je hlavním zdrojem denního světla. Prostory nik jsou také využity v úrovni podlahy pro osazení sochařských děl, křtitelnice nebo dočasnou instalaci betléma.

4. HORIZONTÁLA A VERTIKÁLA
Horizontální princip členění hmot je uplatněn pro prostory duchovního centra, které mají charakter spíše profánní. Vertikálu spojuji s prostory sakrálními, do kterých vstupuje bůh.

5. HRANATÉ A OBLÉ
Způsob, jakým začlenit stavbu kostela do hranolovitého sídliště odpovídá konceptu osazení prosté obdélníkové hmoty duchovního centra, začleňujícího se do svého prostředí a do něj vložená oblá hmota kostela s přesahem, který lze chápat jako duchovní přesah samotného prostoru nebo ve smyslu návaznosti na tradiční apsidální zakončení kostelů. Metodou kontrastu zároveň dochází k oddělení sakrální stavbu kostela od ostatních provozů.

6. ORIENTACE
Návrh respektuje tradiční orientaci k východu, která je významnou hodnotou z hlediska historické kontinuity a symboliky. Tradičně je uvažováno o převažující orientaci směrem na východ ke svaté zemi nebo východu samotného slunce. Zároveň má druhý příchod Krista v soudný den přijít z východu.

7. PRÁCE S VNITŘNÍM PROSTOREM
Kostel Seslání Ducha Svatého je místem ztišení, prostorem jednoduchým a uklidňujícím a zároveň protipólem informačně přehlcenému materiálnímu světu. Měl by návštěvníky vybízet k sebezamyšlení a meditaci. Interiér je třeba pojednat velmi citlivě, především jemnou prací se světlem jako tvůrcem duchovního prostoru.

GRAFICKÁ ČÁST: