Tyto grafické analýzy vytyčují podstatné, vytvářejí definovatelné kategorie zkoumané oblasti - hmotných bodů duchovní struktury Ostravska - a následně zkoumají jejich parametry. Kvantitativní a kvalitativní parametry nalézají výchylky někdy až extrémní. Jejich vyhodnocením ve vzájemné kombinaci jsou pak nalezeny problémová a nestabilní místa duchovního brownfieldu.
Širší vztahy zařazují zkoumané území Ostravska do územních souvislostí. Pro územní členění byla pro přehlednost i z praktických důvodů vybrána struktura členění Římskokatolické církve. Vlastní zkoumané území je vybráno dle katastrů s jasnou spádovou oblastí do Ostravy (děkanát Ostrava plus některé další obce).
Ostrava má díky živelnému rozvoji průmyslu jiný historický vývoj než typické město. Na Schématech je vidět vznik ostravského trojměstí z původních vesnic a radikální vliv polohy průmyslu a řečišť na jejich rozvoj. Dá se říci, že střed Ostravy je černá díra s velkou gravitací a město se odehráva na orbitu.
Zásadní vliv na urbanizaci území měly logicky řeky a jejich řečiště, osídlení vznikají blízkou jejich soutoku. S objevem uhlí a průmyslovou revolucí vznikají na tehdejší periferii doly a fabriky a s nimi síť železnic a cest. Nutným přílivem dělníků pak osídlení radikálně naroste z drobných sídel a vesnic do několika - tří - měst (Moravskoslezské...
Předmětem zkoumání jsou křesťanské kostely, modlitebny, případně duchovní centra. V Ostravě je 40 katolických, 24 evangelických a 5 známých zaniklých kostelů. Jejich síť je poměrně pravidelná, hustota odráží ostravská tři města.
Historie růstu jednotlivých duchovních míst úzce souvisí s historickými souvislostmi. Pomáhá nám k jejich pochopení a potvrzuje kontext doby. Z analýzy je patrná jak historie jednotlivých denominací, tak historické události, které ovlivňovaly jejich růst. Zároveň si zde potvrzujeme Ostravu jako nově vytvořené město z několika vesnic.
Srovnáním struktury duchovních staveb sledujeme jejich společné styčné body - optimální velikost a závislost na orientaci. Církev římskokatolická má v Ostravě zastoupení spíše v menších a středních kostelech. Průměrný kostel římskokatolický je velký 516 m2. Největší kostely vznikly na přelomu 19. a 20. století. Novodobě kostely jsou spíše menší...
Srovnání duchovních staveb církví nám pomáhá pochopit jednotlivé zvyky, zásady, architektonické rozdíly staveb ale i jejich funkční náplň. Vybrali jsme tři rozdílné stavby - římskokatolický kostel sv. Ducha v Ostravě od arch. Štěpána, Ambrožův sbor církve československé husitské od architekta Josefa Gočára v Hradci Králové a Komunitní a společenské...
Obyvatelé jsou po struktuře druhým velkým faktorem, který ovlivňuje výsledek zkoumání ostravských brownfieldů. V této dynamické složce jsme zkoumali složení, počet a hustotu obyvatel v katastrálních územích, jejich tendence osidlování a duchovní činnost. Podstatnou částí bylo zkoumání sociálně vyloučených lokalit.
Pro Ostravu s velkou sítí dopravní infrastruktury je pěší dostupnost spíše výhodným faktorem ale ne nejdůležitějším. Měřítko docházkové vzdálenosti je v podobě kruhu o poloměru 1km, který odpovídá cca 15 min pěší chůze. Delší vzdálenosti důležitost dopravní dostupnosti klesá a převládají jiné faktory - oblíbenost a aktivita faráře, doba bohoslužby,...
Velikosti kruhů jednotlivých staveb církví jsou úměrny velikosti zastavěné plochy těchto sídel. Jejich sytost naznačuje počet pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb. Kostely o větším průměru a slabou sytostí mají nevyužitou kapacitu a naopak sytější kruhy naznačují dostatečnou kapacitu stavby. Objevují se zde dvě problémové skupiny-stavby s...